Situace, kdy mokro překvapí
Začíná pršet po dlouhém suchu, nebo naopak jedeš za deště, který trvá už hodinu. Silnice vypadá stejně jako vždycky, jenom je lesklá.
Jenže právě tahle chvíle je podle zdrojů, ze kterých poradna čerpá, nejzrádnější. Přilnavost kola je najednou výrazně nižší, než na co je tělo zvyklé, a to se nejvíc projeví v brzdění a v zatáčkách.
Princip a proč je mokro jiné
Mokrý povrch snižuje tření mezi pneumatikou a vozovkou, takže kolo blokuje při brzdění i prokluzuje v zatáčce mnohem dřív než na suchu.
Hough i Roadcraft se shodují, že nejhorší bývá právě začátek deště po dlouhém suchu: na vozovce se za tu dobu usadí vrstva oleje, prachu z brzd a pryže z pneumatik, kterou teprve vytrvalejší déšť postupně smyje [Hough, Roadcraft].
Přesná čísla, o kolik procent se tření sníží, se mezi zdroji liší a navíc závisí na typu povrchu a pneumatik. Raději je proto nepřebíráme a popisujeme jen princip: mokro ubírá trakci citelně a nejvíc hned na začátku deště.
Platí tu stejný rámec jako na suchu, jen s menší rezervou: brzda, plyn a náklon v zatáčce sdílejí jeden omezený „rozpočet“ trakce kola. Na mokru je ten rozpočet menší, takže každý prudký zásah – za brzdu, za plyn, nebo do náklonu – ho vyčerpá rychleji.
Postup krok za krokem
- Sniž rychlost a zvětši odstup od vozidla před sebou. Roadcraft pracuje s pravidlem dvou sekund a na mokru doporučuje tuhle mezeru alespoň zdvojnásobit, na náledí ještě víc [Roadcraft].
- Brzdi, řaď i zatáčej plynule, bez trhavých pohybů. Zpomal, dokud motorka ještě jede rovně a stojí svisle – Roadcraft varuje před brzděním v náklonu, kdy se na mokru nedostává přilnavosti ani na brzdění, ani na zatáčení [Roadcraft].
- Na nejkluzčích místech drž motorku co nejvíc kolmo k povrchu, aby kolo neslo váhu přes střed pneumatiky, a váhu si opři o stupačky. Hough popisuje, že jezdec stojící na stupačkách nechá motorku pod sebou pracovat, zatímco kdo se opírá o řídítka a tahá nohy po zemi, si balanc jen zhorší [Hough].
- V dešti před každým místem, kde možná budeš brzdit, lehce přibrzdi oběma brzdami, aby se kotouče osušily a ohřály. Podle Hougha může mokrý kotouč prvních pár otáček kola brzdit citelně méně, a kdo se toho zpoždění vyděsí a páčku domáčkne, zablokuje kolo ve chvíli, kdy brzda najednou zabere [Hough].
- Nejezdi středem pruhu, kde se při dešti drží olej z nákladních vozidel a autobusů. Hough radí držet se stop, které vyjezdila vozidla před tebou, a Roadcraft v sérii zatáček sledovat sušší stopu, kterou po sobě nechala [Hough, Roadcraft].
Jízda v dešti navíc
V dešti k nižší přilnavosti přibývá horší viditelnost – tvoje i ostatních. Udržuj hledí čisté a proti zamlžení, podle potřeby ho pootevři nebo zastav a otři ho. Doporučuje to Roadcraft [Roadcraft].
Pokud narazíš na souvislou vrstvu vody, drž rovný směr, nezatáčej a nebrzdi a plyn ubírej jen jemně. Prudké zavření plynu na kluzkém povrchu totiž podle Hougha odlehčí zadní kolo a přidá k tomu motorovou brzdu, takže situaci spíš zhorší [Hough].
Hlubší louži objížděj. Hough upozorňuje, že širší pneumatiky, opotřebený dezén i nesprávný tlak vzduchu riziko aquaplaningu zvyšují, a že loužemi hlubšími než sání motoru se nemá zkoušet projet vůbec [Hough]. Když se louži vyhnout nedá, projeď její nejmělčí částí a po průjezdu lehce přibrzdi, aby se kotouče osušily.
Viditelnost a odstup
Na mokru a v dešti je ještě důležitější vidět dál dopředu a mít prostor na reakci. Nesleduj jen zadní světla vozidla před sebou – táhnou pohled k sobě a svádí k přejetí vlastního tempa i pozornosti.
Rychlost přizpůsobuj tomu, co opravdu vidíš jako volné, ne tomu, co ukazuje značka. Roadcraft to staví jako pravidlo: musíš být schopný/á zastavit v dohledné vzdálenosti na své straně vozovky, a v úzkých a jednopruhových silnicích počítat s dvojnásobkem [Roadcraft].
Odstup za vozidlem před tebou je tvůj prostor pro výhled i pro únik, proto ho na mokru aspoň zdvojnásob.
Zrádná místa
- První minuty deště po dlouhém suchu – povrch je kluzčí než později, až se usazená vrstva smyje [Hough, Roadcraft].
- Kanálové poklopy, plastové šipky a vodorovné dopravní značení. Za mokra dávají výrazně méně přilnavosti než okolní asfalt, takže přes ně jeď podle možnosti kolmo, bez brzdění a bez náklonu [Hough].
- Olej v křižovatce. Vozidla tam často stojí na místě s otočenými koly a kapou, takže uprostřed pruhu se drží mastná skvrna – a v odbočovacích pruzích to platí dvojnásob [Hough].
- Listí, bahno a tmavé skvrny na vozovce. I tady počítej s nižší přilnavostí než na okolním asfaltu.
- Na jaře zbytky posypového písku, které se po zimě drží u obrubníků a u středové čáry, hlavně v křižovatkách [Hough].
Časté chyby
- Panika při prvním náznaku ztráty záběru. Prudký zásah situaci obvykle zhorší víc než samotný prokluz [Hough, Roadcraft].
- Brzdění v náklonu místo předtím, dokud motorka ještě jede rovně a stojí svisle [Roadcraft].
- Přejíždění šipek, čar a poklopů v náklonu místo kolmo a bez zásahů do plynu či brzdy.
- Prudké zavření plynu na kluzkém místě. Odlehčí zadní kolo a přidá motorovou brzdu, takže pomůže zadku ujet [Hough].
- Pozdní reakce, která pak vede k prudkému zásahu místo plynulého. Podle Roadcraftu je to na mokru nebezpečnější než na suchu [Roadcraft].
Jak to trénovat
Hough doporučuje vyzkoušet si vlastní motorku pomalu a opatrně na trávě, štěrku nebo polní cestě, aby sis udělal/a představu, jak moc se chování motorky na kluzkém povrchu liší od suchého asfaltu [Hough].
Samotné brzdění na mokru ani zatáčení na kluzku si na silnici nezkoušej na ostro. Princip plynulosti si nejdřív osvoj za sucha v nižší rychlosti a teprve pak ho přenášej do skutečného deště.
Kde se zdroje neshodnou
Tohle téma patří mezi středně dobře pokrytá. Shodují se na něm hlavně Hough a Roadcraft, Parks se mokra dotýká jen okrajově a Code o něm mlčí téměř úplně.
Rozdíl je v podílu zadní brzdy. Hough na mokru radí použít o něco víc zadní brzdy, protože je vzadu relativně víc váhy, a Roadcraft u kluzkých povrchů mluví podobně o brzdění s převahou zadní brzdy [Hough, Roadcraft]. Code a Parks se naopak i tady opírají hlavně o přední brzdu [Code, Parks].
Bezpečná formulace je proto zůstat u obecného principu: brzdi jemněji a dřív než za sucha, používej obě brzdy a jejich konkrétní podíl si vyzkoušej na uzavřené ploše, ne až v dešti v provozu. Pozor i na to, že u motorek se spojenými brzdami může zadní pedál ovládat i přední brzdu – co dělá ta tvoje, najdeš v návodu ke stroji.
Konkrétní čísla o tom, o kolik procent se tření na mokru sníží nebo o kolik metrů se prodlouží brzdná dráha, tady záměrně neuvádíme. Podklady, ze kterých čerpáme, si u nich protiřečí nebo je nemáme ověřené z originálu.
Nové dovednosti na mokru a v dešti trénuj nejdřív pomalu a na místě, kde případný pád nic nestojí, v ochranné výbavě – tenhle článek školení nenahrazuje.
Zdroje a další čtení
- Hough, D. L.: Proficient Motorcycling (BowTie Press, 2000). Anglicky, český překlad nebyl nalezen.
- Mares, R., Coyne, T., MacDonald, P.: Motorcycle Roadcraft: The Police Rider’s Handbook (TSO, 2013). Anglicky, český překlad nebyl nalezen.
- Parks, L.: Total Control, 2. vydání (Motorbooks, 2015). Anglicky, český překlad nebyl nalezen.
Kde je hranice přilnavosti, zjistíš jen tam, kde se za ni smíš dostat. Na uzavřeném letišti ti to ukážeme v kurzu silničního zdokonalení.