Čerstvý řidičák v kapse a první samostatné jízdy často přinesou stejný moment paniky. Potřebuješ otočit na úzké silnici, vycouvat z parkovacího místa mezi auty nebo popojíždět v koloně krokem, a motorka se najednou chová nevyzpytatelně. Houpe se, táhne na stranu, nebo prostě zhasne.
Při vyšší rychlosti to tolik nevadí, protože motorku drží vzpřímenou setrvačnost. Při kroku ale tahle pomoc chybí a je potřeba jiná technika.
Proč motorka v pomalé jízdě „padá“
Při nízké rychlosti chybí odstředivá síla, která by motorku v náklonu držela na nohou. Parks to říká napřímo: ve vysoké rychlosti náklon vyrovnává odstředivá síla, v pomalé zatáčce to nestačí [Parks].
Jezdec proto musí stabilizující sílu dodat sám – tím, že se vykloní na opačnou stranu, než kam motorka padá, a tím, že udrží motor v tahu přes prokluzující spojku [Parks, Roadcraft].
Všechno stojí na jednom pojmu: třecí zóna spojky. Je to pásmo, ve kterém je páčka pouštěná jen částečně a spojka přenáší moment postupně, ne naráz jako vypínač.
Roadcraft, Parks i LaPlante se shodují, že při pomalé jízdě se rychlost řídí právě prokluzem spojky a zadní brzdou, ne plynem samotným [Roadcraft, Parks, LaPlante]. Plyn slouží k tomu, aby motor „táhl“ a nehasl.
Krok za krokem: těsný obrat nebo otočka
- Vyber rovnou plochu bez sklonu a nerovností. Roadcraft radí předem zkontrolovat i klopení vozovky, stav povrchu a to, že nejsou přetížené brašny – obojí se v pomalém manévru hned pozná [Roadcraft].
- Najdi třecí zónu na rovině: sedni si dopředu, mírný předklon, nohy dole. Spojku pouštěj pomalu a jen zčásti, s lehkým plynem, dokud se motorka nezačne hýbat. Tenhle postup popisuje LaPlante [LaPlante].
- V samotném obratu drž spojku v trvalém prokluzu a rychlost dolaď zadní brzdou. Roadcraft k pomalé jízdě doporučuje brzdit s převahou zadní brzdy a v některých situacích zadní brzdou motorku přímo stabilizovat [Roadcraft].
- Dívej se daleko přes rameno do směru, kam chceš dojet, ne na překážku ani na přední kolo. Shodují se na tom Roadcraft, Parks, Hough i LaPlante. Parks to popisuje obrazně: dívej se za sebe jako pes, který se honí za vlastním ocasem [Parks, Roadcraft, Hough, LaPlante].
- Dívej se skrz mezeru, ne na její okraje. Roadcraft to zdůrazňuje právě u pomalé jízdy, kde se důležitost pohledu podceňuje nejčastěji [Roadcraft].
- Zůstaň uvolněný/á v pažích a trupu. Napětí v rukou se podle Roadcraftu přenáší přímo do řízení a zhoršuje schopnost zatočit i naklonit [Roadcraft].
- Když máš pocit, že motorka padá dovnitř zatáčky, přidej plyn, neubírej ho. Parks to označuje za protiintuitivní, ale právě na tom to stojí [Parks].
Kam s tělem
Tady se Parks i Hough shodují, i když to každý říká jinými slovy: tělo jde ven ze zatáčky, motorka se naklání dovnitř. Většina váhy tak skončí na vnější stupačce a řídí se hlavně vnitřní paží, zatímco vnější zůstane volná [Parks, Hough].
Parks k tomu dodává užitečný obrázek: je to jako když se posádka katamaránu vykloní ven přes bok, aby loď nepřeklopila. Čím dál od motorky dostaneš tělo, tím větší náklon stroje uneseš a tím těsnější obrat vyjde [Parks].
Pozor, že pro rychlé zatáčky platí přesný opak – tam se naopak náklon šetří. Tuhle techniku používej jen v pomalých manévrech [Parks].
Couvání a popojíždění v koloně
Couvání s těžší motorkou a parkování ve svahu patří mezi témata, která metodické přehledy z knih téměř neřeší. Jde o mezeru v dostupných zdrojích, ne o to, že by šlo o jednoduchou věc.
Roadcraft k tomu říká jen tolik, že manipulace s motorkou v úzkém prostoru vyžaduje cvik, a že si místo k parkování vybíráš podle klopení, sklonu a stavu povrchu [Roadcraft].
Popojíždění v koloně krokem funguje na stejném principu jako obrat – třecí zóna spojky a zadní brzda – jen bez velkého náklonu. Roadcraft i Hough upozorňují, že časté popojíždění ve spojce ji zbytečně opotřebovává [Roadcraft, Hough].
Časté chyby
- Pohled na překážku nebo na zem místo do směru jízdy. Motorka jede tam, kam se díváš [Roadcraft].
- Strach z pádu vede k zavření plynu, čímž motorka ztratí stabilitu, kterou zrovna plyn dodával [Parks].
- Tažení nohou po zemi, řídítka na plný zámek a jen opatrné pohrávání se spojkou. Hough to popisuje jako typický postup začátečníka, který obvykle skončí tím, že se obrat do šířky silnice nevejde [Hough].
- Opírání se o řídítka s nohama mimo stupačky. Podle Hougha si tím jezdec rozbije balanc, protože tlak do řídítek nemá o co opřít [Hough].
- Puštění spojky naráz místo plynule. LaPlante popisuje výsledné trhnutí jako typickou chybu začátečníků [LaPlante].
Jak to trénovat
Všechno výše popsané se dá nacvičit na prázdném parkovišti. Parks doporučuje kruhy se zmenšujícím se průměrem, zvlášť pro každý směr, a pak osmičku – podle jeho zkušenosti většina jezdců zmenší minimální průměr obratu o 30 až 40 % během zhruba pěti minut cvičení [Parks].
Roadcraft navrhuje stejnou cestu, jen ji dotahuje dál: kruhy, pak osmička a postupné zmenšování radiusu, až se dostaneš na plný zámek řídítek. Kužely rozestav nejdřív široko a teprve pak je stahuj [Roadcraft].
Hough pro osmičku používá box přibližně 5,5 × 12 m (v knize 18 × 40 stop, převod je náš). Pokud se do šířky nevejdeš, radí začít na asi 6 metrech (20 stop) a kužely stahovat postupně, jak roste jistota [Hough].
Roadcraft dodává, že pomalá jízda je dovednost, která se nejlíp staví pod vedením zkušeného jezdce, ne samostudiem [Roadcraft].
Rozjezd do kopce: tady je jistota nízká
Tohle je potřeba přiznat rovnou: žádný z prostudovaných zdrojů nedává uzavřený postup pro rozjezd do kopce na silnici. Zůstávají jen útržky.
Roadcraft zmiňuje, že do kopce pomáhá nižší převodový stupeň. Hough a Parks popisují jen situaci se spolujezdcem nebo nákladem vzadu, kdy se při rozjezdu do kopce zvedá přední kolo – radí přesunout těžké věci dopředu a případně vychýlit váhu dopředu [Roadcraft, Hough, Parks].
LaPlante má jen terénní pozorování, že stažená spojka při zastavení na svahu způsobí, že se motorka rozjede dozadu [LaPlante]. Koordinace brzdy, spojky a plynu při běžném silničním rozjezdu do kopce v těchto zdrojích chybí a je lepší si ji nechat ukázat přímo od instruktora, než spoléhat na obecný návod.
Kde se autoři neshodnou
Hlavní rozpor je v práci se spojkou. Roadcraft, Parks i LaPlante staví pomalý manévr na jejím trvalém prokluzu, zatímco Hough u svého cvičení s osmičkou říká naopak „spojku neprokluzuj“ a chce držet motor v tahu a rychlost regulovat zadní brzdou [Roadcraft, Parks, LaPlante, Hough].
Prakticky se to dá spojit: motor musí za každou cenu táhnout, a jestli se k tomu dostaneš nižším převodem, nebo prokluzem spojky, záleží na stroji. Prokluz navíc spojku opotřebovává, takže čím míň ho potřebuješ, tím lépe.
Druhý rozdíl je plný zámek řídítek. Hough ho počítá mezi znaky začátečnické techniky, zatímco Roadcraft při nácviku osmičky k plnému zámku cíleně dojde a Parks k němu dodává, že řídítka na zámek otočí každý, ale skutečné zlepšení přináší až větší náklon [Hough, Roadcraft, Parks]. V praxi to lze spojit tak, že zámek řídítek zužuješ postupně a výhradně v bezpečném nácviku, ne v běžném provozu.
Nové dovednosti z tohoto článku trénuj na uzavřené ploše, postupně a v ochranné výbavě; rady tady uvedené nenahrazují školení s instruktorem.
Zdroje a další čtení
- David L. Hough, Proficient Motorcycling (2000). Anglicky, český překlad nebyl nalezen.
- Lee Parks, Total Control (2. vydání, 2015). Anglicky, český překlad nebyl nalezen.
- Motorcycle Roadcraft: The Police Rider’s Handbook (vydání 2013). Anglicky, český překlad nebyl nalezen.
- Gary LaPlante, How to Ride Off-Road Motorcycles (2012). Terénní kniha, použitá jen jako doplňkové srovnání. Anglicky, český překlad nebyl nalezen.
Třecí zónu spojky, zadní brzdu a pohled přes rameno si za tři hodiny osaháš na kuželech pod dohledem instruktora – přesně na to je trénink ovládání motorky v pomalých rychlostech.