Situace, kdy rozhoduje poslední sekunda
Z vedlejší ulice vyjede auto, které tě nevidělo. Pes přeběhne silnici. Před tebou se v koloně náhle rozsvítí brzdová světla. V tu chvíli nemáš čas nic promýšlet, jen jednat – a to, co uděláš v první vteřině, rozhoduje o tom, jestli zastavíš včas, nebo ne.
Co se při brzdění děje a proč
Při prudkém brzdění se váha motorky přesouvá dopředu. Přední kolo se tím zatěžuje a dostává víc přítlaku, zadní se naopak odlehčuje. Proto přední brzda dokáže zpomalit motorku mnohem víc než zadní. Na tom se shodují Hough, Parks, Roadcraft i Code.
Brzdit jen zadní brzdou je podle všech čtyř zdrojů chyba: zadní kolo rychle zablokuje a brzdná dráha se prodlouží. Roadcraft to říká naplno – samotná zadní brzda brzdnou dráhu výrazně prodlužuje [Roadcraft].
Přenos váhy ale nějakou dobu trvá. Hough počítá s tím, že motorka se při brzdění „překlopí“ dopředu asi za sekundu, a právě během té sekundy je potřeba sílu na páčce postupně zvyšovat, ne ji vysadit naráz [Hough].
A ještě jedna věc, která s brzdami nemá nic společného: dívej se tam, kam chceš dojet, ne na překážku. Hough i Roadcraft to popisují jako jednu z nejdůležitějších věcí v krizové situaci, protože oči vedou i ruce a tělo.
Postup krok za krokem
- V místech, kde čekáš riziko (křižovatky, výjezdy z vedlejších ulic, konec kolony), měj prsty připravené na páčce přední brzdy. Podle Hougha ušetří už jen tohle reakční čas i brzdnou dráhu [Hough].
- Rychle se rozhodni, jestli je bezpečnější zabrzdit rovně, nebo uhnout. Hough doporučuje spíš rovné brzdění – uhýbání podle něj stojí trakci a navíc počítá s tím, že správně uhodneš, kam se pohne ten druhý [Hough].
- Stiskni spojku, zavři plyn a použij obě brzdy. Hough stisk spojky doporučuje výslovně, abys mohl/a soustředit pozornost na brzdy a aby motor nepomohl zablokovat zadní kolo [Hough].
- První dotyk na páčce veď hladce, sílu na přední brzdě navyšuj plynule asi po dobu jedné sekundy, než se váha přenese dopředu, a pak drž tlak těsně pod hranicí zablokování kola [Hough].
- Zadek posuň dozadu a hrudník dolů, tělem už dál nehýbej [Parks, Code].
- Pokud se kolo přesto zablokuje, tlak na něm krátce povol, aby se znovu roztočilo, a hned ho vrať. Roadcraft tenhle postup popisuje pro přední i zadní brzdu [Roadcraft].
- Ke konci zastavení tlak na přední brzdě trochu uber – jak se rychlost blíží nule, dopředu už se nic nepřenáší a plný tlak jen riskuje zablokování [Hough].
- Před úplným zastavením podřaď na jedničku, pravou nohu nech na pedálu, levou polož na zem.
Co se zadní brzdou
Role zadní brzdy je místo, kde se zdroje přímo rozcházejí, a proto tu popisujeme oba přístupy místo jednoho doporučení.
Hough říká, že na lehkém sportovním stroji ji v krizi lze v klidu vynechat, protože zadní kolo se při tvrdém brzdění skoro odlehčí. Zároveň radí přidat jí víc na mokru a ve dvou, kdy je vzadu víc váhy [Hough].
Parks u sportovních motorek doporučuje zadní brzdu po první polovině zastavení stahovat téměř k nule, protože podle něj už nic nepřidá a jen riskuje ztrátu stability [Parks].
Roadcraft to vidí opačně: jak motorka zpomaluje, má se tlak na přední brzdě postupně uvolňovat a na zadní naopak zvyšovat, protože se váha vrací dozadu a zadní kolo získává trakci [Roadcraft].
Code pro trať pracuje skoro jen s přední brzdou a zadní vyhrazuje pro kluzký povrch. Sám ale přiznává, že s oběma brzdami většina jezdců zastaví rychleji, takže to na silnici nelze brát jako důvod zadní brzdu nepoužívat [Code].
Bezpečný základ: použij obě brzdy, přední dělá většinu práce a podíl zadní záleží na stroji, rychlosti a povrchu. Jak moc zadní přidat, si vyzkoušej na uzavřené ploše, ne až v reálné krizi.
S ABS a bez ABS
Se systémem ABS platí podle Roadcraftu jednoduché pravidlo: v krizi brzdi pevně a při pulzování páčku ani pedál nepouštěj, systém dávkování řídí za tebe. Aby ABS vůbec pracovalo, musí být brzdy plně použité [Roadcraft].
ABS ale nezvyšuje přilnavost pneumatiky a nenahrazuje pozorování provozu. V náklonu ho navíc mohou odstředivé síly zmást, takže zablokování kola v zatáčce nevylučuje [Roadcraft, Hough].
Hough k tomu dodává, že nejkratší zastavení dává brzdění těsně pod hranicí, kdy ABS zasáhne – ABS je tedy záchytná síť, ne automat [Hough]. Roadcraft radí po každém zásahu ABS si poctivě odpovědět, proč k němu došlo [Roadcraft]. Parks doporučuje plné brzdění s ABS vyzkoušet předem na uzavřené ploše, aby tě zásah systému v reálné situaci nepřekvapil [Parks].
Bez ABS musíš sílu na páčce dávkovat sám/sama: při zablokování kola tlak krátce uvolni a hned znovu přidej, přesně podle kroků v postupu výše.
Časté chyby
Většina ztracené brzdné dráhy se neutratí při samotném brzdění, ale předtím. Hough počítá, že jedna zbytečně proflákaná sekunda – ruka teprve hledá páčku – spolyká při 64 km/h (40 mph) asi 18 metrů vozovky, tedy přibližně stejnou dráhu, jakou potřebuje samotné zabrzdění z téhle rychlosti [Hough].
Pro srovnání: motorka s dobrými brzdami podle Hougha zastaví z 97 km/h (60 mph) na nějakých 43 metrech [Hough]. Konkrétní čísla, kolik přesně ztratí jezdec se slabou technikou, naše kopie jeho tabulky neuvádí spolehlivě, takže je tu radši necitujeme – rozdíl je ale podle Hougha několikanásobný.
- Sáhnout po brzdě až ve chvíli krize – podle Hougha to stojí zhruba sekundu, kterou v nouzi nemáš nazbyt [Hough].
- Stisknout páčku moc prudce hned na začátku. Kolo zablokuje dřív, než se stihne přenést váha na přední kolo [Hough].
- Brzdit jen zadní brzdou [Hough, Parks, Roadcraft, Code].
- Naráz pustit zablokované zadní kolo za jízdy. Pokud zadek stihl ujet do strany, může se motorka při znovunabrání záběru prudce narovnat a shodit tě přes sebe – tomu se říká highside [Hough].
- Kombinovat tvrdé brzdění s uhýbáním zároveň [Hough].
- Strach z tvrdého stisku páčky – Code ho označuje za hlavní limit, který lidem brání zastavit na krátké dráze [Code].
Jak to trénovat
Hough navrhuje nacvičovat na čisté rovné ploše ve druhém rychlostním stupni: nejprve pomalu, při každém dalším průjezdu o trochu rychleji, ideálně s někým, kdo dává signál ke startu brzdění. A podle něj to opakovat alespoň jednou ročně [Hough].
Parks jde ještě dál: tvrdí, že panické zastavení se nedá nacvičit přímo, a proto se má správná technika brzdění cvičit opakovaně a vědomě, dokud se nestane návykem, na který tělo sáhne samo i ve stresu [Parks].
Zdroje, ze kterých tahle poradna čerpá, se věnují hlavně sportovním a silničním motorkám. Krizové brzdění na cruiseru naše mapa témat označuje jako slabě pokryté místo.
Obecné zásady z tohoto článku (obě brzdy, přední dělá víc práce, dívej se tam, kam chceš jet) platí i tam, ale specifika, jako je nízko posazené těžiště nebo jiná geometrie vidlice, zdroje nerozebírají.
Kde se zdroje neshodnou
Hlavní rozpor je role zadní brzdy, popsaná výše: Hough ji na lehkém sportu v klidu vynechá, Parks ji u sportovních strojů stahuje k nule, Roadcraft naopak tlak zvyšuje a Code pracuje skoro jen s přední.
Menší rozpor: Parks popisuje nízký takzvaný „stoppie“ jako způsob, jak při zastavení vyčerpat energii, ale sám přiznává, že jde o pokročilou techniku pro trať, ne pro běžnou silnici – do tohoto postupu proto nepatří [Parks].
Nové dovednosti v krizovém brzdění trénuj nejdřív na uzavřené ploše, postupně a v ochranné výbavě – tenhle článek školení nenahrazuje.
Zdroje a další čtení
- Hough, D. L.: Proficient Motorcycling (BowTie Press, 2000). Anglicky, český překlad nebyl nalezen.
- Parks, L.: Total Control, 2. vydání (Motorbooks, 2015). Anglicky, český překlad nebyl nalezen.
- Mares, R., Coyne, T., MacDonald, P.: Motorcycle Roadcraft: The Police Rider’s Handbook (TSO, 2013). Anglicky, český překlad nebyl nalezen.
- Code, K.: A Twist of the Wrist II (Code Break, 1993). Anglicky, český překlad nebyl nalezen.
Plné zastavení se nedá nacvičit v provozu. Vyzkoušej si ho tam, kde za tebou nikdo nejede – na uzavřeném letišti v kurzu silničního zdokonalení.